Budoucnost !!
28. 9. 2006
OICW
OICW
(Objective Individual Combat Weapon) představuje nepochybně
kvalitativně zcela novou zbraň, která (s výjimkou obdobného projektu
francouzské armády) zřejmě nemá ve světě obdobu. Požadavky na parametry
nové zbraně (tehdy ještě nazývané ACR, Advanced Combat Rifle) byly
zveřejněny roku 1995 a již z nich bylo jasné, že půjde o revoluční
zbraň.
Specifikace jsou následující:
- kombinace 5,56mm pušky a 20mm granátometu
- zásobník na 30 puškových nábojů a 6 granátů
- hmotnost plně nabité zbraně do 5,5 Kg
- 5,56mm puška: možnost vést přesně mířenou palbu do vzdálenosti 500 m
- 20mm granátomet: hmotnost granátu do 113 gramů, impuls výstřelu do 22,2 Ns, dostřel 1 000 m
- Celá
zbraň je tvořena třemi základními bloky, a to automatickou puškou na
náboj 5,56 x 45 mm (tzv. KE - Kinetic Energy), poloautomatickým
granátometem ráže 20 mm (tzv. HE - High Explosive) a schránkou s
elektronikou a zaměřovacími systémy. 5,56mm puška bude střílet novým
typem munice, ale přitom je zpětně kompatibilní se současnou 5,56mm
municí, a to americkou (náboj M193) i evropskou (náboj SS109). Z
konstrukčního hlediska je velice zajímavý 20mm granátomet, který bude
užívat jen jediný typ střely proti všem cílům. Nový 20mm granát se
totiž vyznačuje schopností explodovat dvojím způsobem: "vpřed"
(průbojný efekt), nebo "do stran" (dochází k fragmentaci pláště -
tříštivotrhavý efekt). Zároveň má i dva zapalovače, kontaktní a
časovací. Vtip je v tom, že těsně před výstřelem je granát podle druhu
cíle naprogramován na příslušný druh exploze a je odjištěn jeden ze
zapalovačů. Jak již bylo naznačeno, granátomet by měl na vzdálenost do
1 000 metrů ničit postavení pěchoty a slabě pancéřovaná vozidla. Jeden
voják by měl nést 6 zásobníků od obou zbraní, tedy 180 puškových nábojů
a 36 granátů.
Třetí (a nejdražší) částí OICW je schránka se zaměřovacím vybavením. Ta by měla být řešena modulárně podle požadavků zákazníka. Může obsahovat klasická mechanická mířidla, videokameru s šestinásobným zvětšením, infračervenou kameru pro nasazení v noci, elektronický kompas, laserový dálkoměr, akustický senzor, ale především také balistický počítač a zařízení na programování granátů. Nejvyšším stupněm by pak měla být kamera, jejíž obraz se datalinkem přenáší na displej helmy vojáka, který tak "vidí očima zbraně" a může vést palbu ze zcela bezpečného úkrytu, např. zpoza rohu nebo z okopu.
Vývoj zbraně OICW je nyní v podstatě ukončen a zřejmě už probíhají první vojskové testy. Zařazení do služby by mělo nastat nejpozději do konce tohoto desetiletí. Dokonce se objevily spekulace o tom, že některé elitní útvary amerických ozbrojených sil, které nyní po celém světě pátrají po teroristech, již OICW používají. Původně se počítalo s tím, že OICW nahradí pušky M16, karabiny M4, granátomety M203 a samopaly MP5 (verze bez granátometu) v poměru 1:1. To však zřejmě nebude možné pro vysokou cenu (údajně 20násobek ceny M16). Nyní se hovoří o tom, že OICW ponesou čtyři vojáci z devítičlenného družstva.